Vždycky obdivuji logiku autorů podobných článků. Zcela svobodně a bez cenzury píší o o tom jak jsou cenzurováni. To samo již vypovídá o (ne)kvalitě napsaných informací. A tento blog je toho důkazem.

Vy zijete v Cine nebo Rusku, ze pisete o cenzure?

Také úroveň vzdělanosti na všech stupních škol má svůj podíl na vztahu k cenzuře. Školský systém, přeživší z první republiky přes komunismus, se po 90-tých letech stal nesystémem a tudíž si žádá podstatný zásah.

Nelíbí se mě cenzura, pokud vychází ze státu, ale nelíbily by se mě ani zákony, po kterých volají svobodomyslní lidé, které by měly zakázat cenzuru na sociálních sítích, které patří soukromým vlastníkům.

To je k diskusi.

To volání po zákonech proti cenzuře je spíš kyvadlový efekt k narůstající cenzuře dneška.

I když je medium z hlediska vlastnictví soukromé, tak pokud provozuje zpravodajství a publicistiku pro veřejnost a navíc k tomu veřejnosti nabízí prostor pro diskusi, tak by cenzuru by mělo mít zakázanou.

Pokud ale je něčí hlásnou troubou - pro někoho, tak by to mělo mít nepřehlédnutelně uvedené v záhlaví, aby bylo všem na první pohled zřejmé a jasno, co kdo může čekat.

Nechť si tady na i-dnes napíšou: "Jsme hlásnou troubou A. Babiše a zastáváme výhradně jeho názory a stanoviska". Potom s tím nebudu mít žádný problém.

Soft-espéďák....

Překvapuje mě, že zrovna člen Trikolóry kritizuje nějaké socialisty. Dokonce si k tomu vymyslel jakési spiknutí za účelem ovládnutí společnosti. Přitom jako socialista se zachoval sám předseda Trikolóry, čímž ukázal, že Trikolóra je také socialistickou stranou, usilující o silný stát, omezení trhu a maximální míru regulací.

Je třeba bránit se cenzuře a je třeba pozorovat, jakými jemnými a postupnými prostředky – protože tak je to vždy, žádné negativní změny tohoto typu nepřicházejí jen tak najednou, to by neprošlo – se prosazuje. Obecný vzorec je: 1) uměle vytvořit problém, 2) navrhnout řešení, 3) implementovat řešení. Takhle jednoduché to je – a dělá se to tak pořád, na všech úrovních. Ono to zatím prochází. Většinou se k těmto věcem používá černobílá pseudo-argumentace a škatulkující nomenklatura. Už se objevovaly nápady na výboje proti tzv. "fake news". Jedním dechem se k tomu často dodává "šíření konspiračních teorií". Problém je, že hranice mezi nějakým nesmyslem a názorem je velmi tenká, a vzhledem k tomu, že se bavíme o lidech, je samozřejmě těžce zneužitelná. Tímhle tempem pak prakticky bude stačit třeba někde na netu prohlásit o nějakém politikovi, že je zkorumpovaný. Začne to tak, že vám to vymažou. Ve druhé fázi vás zablokují. Ve třetí přijde sankce. A pak už vám na dveře buší exekutor a jste vyřízení.

Pozor na ty staronové primitivní psychologické finty.

Ještě bych k tomu dodal, jak mi přijde zábavné, jak stát/systém ve druhé řadě tímto vlastně úplně ostentativně říká: vy jste natolik blbí, že sami nepoznáte, čím se máte řídit, a proto vám budeme ty zdroje/informace regulovat (v první řadě jde samozřejmě o cenzuru a ovládání, ale i tohle je zajímavé). No ale dokud to budeme polykat i s navijákem...

Šrouby se mohou utahovat jenom potud, pokud to připustíme.

Ano, ovšem. Zrodí se nový člověk. Musí! To si přáli i utopističtí komunisté a nebyli poslední, kdo se pokoušel zkonstruovat nového člověka. Výsledkem byly milióny lidí zmrzačených natolik, že schvalovali i zvěrstva, která si před tím ani neuměli představit.

Každý, kdo je v politice, a to aniž by byl nadmíru erudovaný v psychologii, ví, že se ještě nikdy nestalo, že by vznikla společnost imunní vůči demagogiím a desinformacím.

Člověk musí umět myslet sám za sebe a k tomu potřebuje gramotnost jak ekonomickou, statistickou, finanční, ale také mediální.

Zdroj: https://daliboruhlir.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764441

Člověk musí? Kdy toho bude schopen? Vy přece musíte vědět, že politické soutěžení bývá často především BOJEM o moc, kde se naopak spoléhá na to, že ten informovaný a rozumně myslící člověk - volič přestane myslet. Dosáhnout se toho u částí obyvatel dá vždy. Například tím, že se, utopím v záplavě směsi protichůdných informací a desinformací. Píšete o pravidlech, která ale téměř neexistují. A pokud ano, pak jen formálně.

Na druhé straně pochopitelně se všemi odpovědnostmi pro účastníky, včetně právních.

Zdroj: https://daliboruhlir.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764441

Pokud budete psát podobné články, budete za chvíli zcenzurovaný i Vy.

Tomu snad nevěříte ani Vy, pane Petříku.